V první hodině přejdete správně z přízemí do třetího patra. O přestávce ale zůstanete stát u dveří, protože vůbec nevíte, jestli si můžete k někomu přisednout. Přestup do jiné školy má vedle nové výuky také společenskou stránku. Ostatní znají vlastní vtipy, místa v jídelně i drobné nepsané zvyky. Nově příchozí člověk se to všechno učí ve stejný čas.
Kamarádství nemusí vzniknout během prvního dne
Dospělí se často zeptají „Už sis našel kamarády?“. Dítě má možná z nového dne v hlavě hlavně to, že nevědělo, kam po vyučování s tácem. To je důležitá zpráva, i když nevypadá jako velké citové téma. Když člověk zná průběh oběda a ví, komu se ozvat při ztrátě rozvrhu, zbývá mu trochu více pozornosti na lidi kolem.
Při nástupu do už sehrané skupiny pomáhá rozlišit neobratnost prvních kontaktů a opakované vylučování nebo ponižování. Pokud někdo jednou nepochopí vtip, je to jiná situace, než když si z něj skupina soustavně dělá legraci před ostatními. Stejně tak může nově příchozí člověk potřebovat podporu při orientaci, ačkoli o setkávání se spolužáky stojí.
Někdy je první jistota tak malá, jako že má žák každý den u koho ověřit rozvrh.
Škola může udělat část práce dřív, než si dítě najde vlastní místo
Učitel může předem vysvětlit důležité zvyky, seznámit nového žáka s někým, na koho se dá obrátit, nebo v prvních dnech sledovat, jak se daří při společných činnostech. Pro rodiče je někdy užitečnější ptát se, co je dnes srozumitelnější než včera, než vyhlížet rychlý důkaz, že přestup dopadl dobře. Když se obavy drží, sílí nebo začnou bránit docházce, stojí za to hledat pomoc se školou a podle situace s dětským odborníkem.
Pocit domova ve třídě nevzniká v den, kdy se předává vysvědčení z minulé školy. Často začíná u drobných znalostí. Dítě ví, ve které části šatny stojí jeho věci, dokáže si říct o chybějící papír a už nemusí zkoumat každý pohled u oběda. Právě z takových okamžiků se později může poskládat pocit, že tu má místo.
