Naliješ si kávu a ještě dřív, než se posadíš, si vybavíš chuť na cigaretu nebo jiný výrobek s nikotinem. Jindy piješ stejnou kávu v cizí kuchyni a vzpomeneš si až později. Mezi těmito situacemi se mohou měnit různé věci. Jednou je v popředí tělesná chuť na nikotin, jindy se hlásí dobře známý sled událostí, v němž k sobě káva a kouření dlouho patřily.
Tělo a naučená souvislost se mohou ozvat v jedné chvíli
Při pravidelném užívání nikotinu si tělo na jeho působení zvyká. Když se užívání omezí nebo skončí, může se objevit silná chuť, neklid, podrážděnost nebo horší soustředění. Časový průběh a síla projevů se mezi lidmi liší. Zároveň mohou chuť vyvolat i známé situace, třeba ranní šálek, přestávka se spolupracovníkem nebo zvyk postavit se po obědě před dům.
Tyto dvě stránky se nemusí ozývat odděleně. Ráno už může od posledního užití nějaká doba uplynout a nalévání kávy připomene další krok obvyklého rituálu. Podobně se mohou naučené vazby vytvořit u různých způsobů užívání nikotinu. Liší se, při jakých činnostech je člověk zvyklý po výrobku sáhnout a jak jeho užívání zapadá do dne. Ranní chuť tak neříká celý příběh, ale někdy přesně ukáže, kde se jednotlivé vlivy potkávají.
Zvyk často patří také k lidem a místu
V práci může cigareta znamenat pár minut hovoru, který se jinde těžko hledá. Pro někoho byl celý okamžik první klidnou přestávkou během směny. V odborném rozhovoru má proto cenu vedle nikotinu popsat i to, jaké situace a potřeby se na užívání vázaly. S orientací může pomoct lékař či služba zaměřená na odvykání.
Ranní káva může zůstat oblíbená i poté, co se vztah k nikotinu mění. Důležité je rozumět tomu, proč stejný hrnek někdy vyvolává velmi silnou chuť. V obyčejném okamžiku se mohou sejít účinky látky, vzpomínka na přestávku a celé roky dobře známého rytmu.
