Člověk může potřebovat ošetřit zdravotní komplikaci nebo se zorientovat v sociální situaci už teď, i když zatím nemá plán úplně přestat s užíváním. Pokud by pomoc byla podmíněna hotovým rozhodnutím, některé problémy by mezitím rostly. Snižování škod vychází z toho, že zdravotní a sociální rizika lze řešit v době, kdy skutečně existují, a že člověk může potřebovat kontakt se službou i před pozdější léčbou.
Cílem je snížit konkrétní riziko a zpřístupnit péči
V českém prostředí se se snižováním škod můžeme setkat například v kontaktních centrech a terénních programech. Jejich činnost se liší podle typu služby. Může zahrnovat zdravotní a sociální poradenství, zprostředkování testování, podporu při přístupu k další péči nebo kontakt s lidmi, kteří se do běžné ambulance obtížně dostávají. Část práce spočívá v odstranění překážek, které by člověka od služby jinak odradily.
Smyslem je řešit skutečné dopady na zdraví a sociální situaci bez požadavku, aby už měl člověk jasno o každém dalším kroku. Někdo přijde kvůli zdravotnímu problému, další potřebuje zjistit, kde může mluvit o bydlení nebo o léčbě. Služba nemusí vyřešit všechno na jednom místě. Může však nabídnout spojení s péčí, na kterou by člověk jinak těžko dosáhl.
Jedna služba nemusí plnit všechny úlohy
Různé druhy léčby mají vlastní cíle, mezi něž může podle situace patřit změna užívání, stabilizace stavu a dlouhodobá podpora. Snižování škod a léčba se mohou doplňovat. Člověk může využívat terénní podporu, probrat zdravotní stav s lékařem a později přejít k jiné formě péče. Naléhavé zdravotní potíže patří do akutní zdravotnické péče.
Česká Mapa pomoci umožňuje rozlišit služby podle typu a kraje. Důležitou informací je už to, že člověk nemusí při prvním kontaktu slíbit, jak bude vypadat celý jeho další život. Pro první rozhovor má vlastní hodnotu otázka, co nejvíc ohrožuje zdraví nebo každodenní fungování teď a kdo může právě s tímto dílem pomoct.
