Na internetu se ikigai často objevuje jako obrázek čtyř barevných kruhů. Ve středu se má potkat to, co člověk miluje, co umí, co svět potřebuje a za co mu někdo zaplatí. Je to přehledná představa, zvlášť když se člověk právě rozhoduje o práci. Význam japonského slova je přitom širší. Snadno se do něj vejdou věci, které v podobném nákresu hledají své místo jen obtížně.
Slovo používané i pro obyčejný den
Ikigai se přibližně vykládá jako něco, díky čemu život stojí za to žít, nebo co člověku dává důvod ráno vstát. Může tím být práce, ale také vztah, péče o zahradu, pravidelná setkání s lidmi nebo koníček, který člověka léta baví. Nemusí mít velké měřítko. Někdo si například cení času u řeky nebo ranního telefonátu, který má domluvený s blízkým.
Japonský vládní web JapanGov představuje čtyřkruhové schéma jako moderní pomůcku vytvořenou Marcem Winnem. Obrázek nabízí jeden způsob, jak uspořádat úvahy o směru života. Jeho podoba odpovídá také tomu, že se v západním seberozvoji často kladou vedle sebe práce, nadání a výdělek. Pokud chceme rozumět i běžnému užívání japonského slova, stojí za to nechat prostor pro příklady, které se týkají jiné části života.
Smysl může mít i něco, čím se člověk neživí
Někomu dělá radost každodenní ranní procházka k rybníku. Těžko by řekl, že tam chodí pro výsledek, který by svět nutně potřeboval nebo by mu za něj někdo platil. Přesto je pro něj významná. Patří k tomu místo, čas a lidé, které cestou potkává. Podobné opory se mohou v průběhu života měnit. To, co mělo cenu před lety, dnes může ustoupit něčemu, čeho si člověk tehdy sotva všiml.
Někdy je dobré znát i hranice překladu. Věta o důvodu vstát může v češtině znít jako výzva k mimořádnému výkonu. V příkladu člověka, který pravidelně chodí pozdravit známé, je v ní spíš důvěrně známý rytmus a možnost být mezi lidmi.
Diagram se hodí pro některé otázky o práci. Když ho na chvíli odložíme, dá se o ikigai uvažovat i u činností, které člověka drží v kontaktu s běžným dnem. Často jsou mnohem nenápadnější než ideální povolání.
