Ráno máš strach, že nestihneš pracovní termín. Po cestě domů řešíš, kolik bude stát oprava auta. Když ji konečně domluvíš, v hlavě se objeví otázka, jestli by sis neměl nechat prověřit nepříjemný pocit v těle. Jednotlivé starosti dávají svým způsobem smysl. Obtížné je, že jakmile jedna ustoupí, skoro okamžitě přijde další a pocit napětí zůstává.
Problém se může skrývat v průběhu celého dne
Starost běžně pomáhá přemýšlet dopředu. Pokud hrozí pozdní příchod, můžeš najít jiný spoj. U déle trvající úzkosti bývá těžší myšlenky usměrnit i ve chvíli, kdy je konkrétní problém řešený nebo s ním momentálně nejde nic udělat. Člověk se snaží připravit na všechny možnosti, ale jistota se pořád vzdaluje. A jestli se v jedné věci nakonec uklidní, další se často už hlásí o slovo.
Generalizovaná úzkostná porucha patří mezi stavy, u nichž odborníci zjišťují mimo jiné dlouhodobé a těžko zvládnutelné obavy z více oblastí. Zajímají je jejich intenzita, časový průběh i to, jak se promítají do života. Někdo kvůli nim dlouho nemůže usnout. Jiný má celý den napjaté svaly, hůř se soustředí nebo se probouzí už unavený. Podobné příznaky však mají různé příčiny a nepoznáme je podle jednoho večera.
Skutečné starosti se při posouzení neztrácejí
Člověk může čelit dluhům, nejistému zaměstnání nebo péči o nemocného rodiče. Posouzení úzkosti neznamená popřít, že tyto věci potřebují pozornost. Důležitá je souvislost mezi skutečnými nároky, způsobem prožívání a tím, jak dlouho obtíže trvají. Lékař nebo psycholog může zvažovat také zdravotní stav či jiné potíže, které se úzkosti podobají nebo s ní probíhají současně.
Pro rozhovor o pomoci není nutné rozhodnout předem, jestli byla každá jednotlivá starost oprávněná. Víc vypovídá, jak velkou část dne obavy zabírají a jestli vedle nich zbývá prostor na spánek, vztahy či chvíli oddechu. Někdy se totiž nejdřív unaví člověk, který se snaží být připravený opravdu na všechno, přestože zvenčí každý jeho důvod vypadá celkem obyčejně.
