Po třech dnech sebereš odvahu a napíšeš do poradny. Přijde odpověď, že nové klienty právě nepřijímají. Druhé pracoviště se neozve vůbec a třetí nabídne návštěvu za několik měsíců. Hledání pak samo začne vypadat jako práce, na kterou člověk zrovna nemá sílu. Pomáhá oddělit dlouhodobou péči od otázky, co je dostupné v mezidobí.
Jak může vypadat další kolo hledání
Zdravotnická zařízení se dají hledat v mapě Národního zdravotnického informačního portálu a v seznamech pojišťoven. Pojišťovna může pomoct s orientací mezi svými smluvními pracovišti. Pokud jde o psychoterapii mimo zdravotnictví, profesní adresář nabízí filtrování podle místa, cílové skupiny nebo způsobu setkávání. Přijetí nových klientů je stále potřeba potvrdit přímo u služby.
Pokud máš možnost přijet i v jinou hodinu nebo využít video, někdy se okruh nabídek rozšíří. Jindy je schůdnější domluvit si termín za delší dobu a zjistit, zda pracoviště vede seznam náhradníků. V prvním kontaktu se dá zeptat rovnou na věk klientů, úhradu nebo bezbariérovost. Člověk se tak vyhne sérii rozhovorů, po nichž se až nakonec ukáže, že daná služba nepřichází v úvahu.
Není nutné vyřídit všechno v jediný den. Někdo si vede jednoduchý přehled, komu napsal a jakou odpověď dostal, aby se po několika odmítnutích nemusel znovu vracet ke stejným kontaktům.
Co může pomoci během čekání
Praktický lékař může být mezitím dosažitelným kontaktem, zejména pokud potíže ovlivňují spánek, jídlo nebo schopnost pracovat. Poradna může pomoci se zorientovat v možnostech, i když neposkytuje pravidelnou psychoterapii. Pro akutní krizi mají jinou roli krizové služby, které jsou určené k pomoci ve chvíli, kdy na běžnou návštěvu nelze čekat.
Někdy při hledání pomůže blízký člověk, třeba tím, že najde dva kontakty a nechá na tobě, komu se ozveš. Podstatné je udržet si přehled, které možnosti jsou opravdu dostupné. Plná ambulance vypovídá o své kapacitě, ne o důležitosti tvých potíží. A když se situace mezitím výrazně změní, původně objednaný termín pořád nemusí být jedinou cestou k podpoře.
