Najít nového terapeuta může být po stěhování praktická nutnost. Představa, že dalšímu člověku znovu popíšeš rozvod, roky doma nebo důvody, proč nemůžeš spát, je ale únavná. Přechod mezi dvěma službami přitom nemusí začít vyprávěním celé minulosti od dětství.
Co si člověk může vzít z dosavadní práce
Při úvodní návštěvě může být užitečné krátce vysvětlit, s čím přicházíš teď a co už se při předchozí spolupráci řešilo. Má cenu zmínit také způsob práce, který ti vyhovoval, nebo zkušenost, kvůli které se při další péči potřebuješ domluvit jinak. Pro někoho je důležité hned říct, že o citlivých událostech zatím zvládne mluvit jen rámcově.
Pokud jsi původní péči ukončil kvůli tomu, že se v ní nedalo otevřeně mluvit, nemusíš hned do detailu hodnotit předchozího terapeuta. Novému odborníkovi může stačit informace, jaký druh rozhovoru potřebuješ nyní. Třeba „Pomáhá mi, když předem vím, proč se ptáte“ nebo „Na úvod chci probrat, co ode mě během sezení očekáváte.“
Podobně se dá stručně říct, že při předchozí práci něco pomáhalo a že chceš zjistit, jestli na to lze navázat.
Jak může proběhnout předání
Ve zdravotních službách může na předchozí péči navazovat zpráva nebo jiný potřebný podklad. Záleží na situaci, právním režimu a důvodu, proč se údaje předávají. Pokud jde o předání se souhlasem člověka, je dobré rozumět tomu, co se předává a komu. O způsobu předání se dá mluvit jak s původním pracovištěm, tak s tím, kam člověk přechází.
Některé informace nový odborník stejně bude chtít slyšet přímo. Třeba jak se ti daří teď, co se od poslední zprávy změnilo nebo co bys od spolupráce potřeboval jinak. Druhý rozhovor o jedné životní události může být náročný, ale nemusí mít podobu kopie toho prvního. Člověk už často umí stručně říct, co je pro něj důležité. A může taky říct, že se k některým částem dostane až ve chvíli, kdy bude mít větší jistotu v novém vztahu.
