Jeden se snaží navodit intimní chvíli a už při tom počítá s odmítnutím. Druhý si všimne, co se děje, a napadne ho, že teď bude zase vysvětlovat, proč nechce. Nakonec spolu řeší, kolikrát za poslední měsíc měli sex. O tom, co každého z nich na celé situaci trápí, toho přitom moc nezazní.
Stejné číslo by nevyřešilo všechno
Lidé mohou mít odlišnou chuť na sex, a rozdíl se mění i během života. U některých párů je dlouhodobý, u jiných se objeví v době změn, zátěže nebo zdravotních potíží. Počet společných setkání říká málo o tom, jakou hodnotu má intimita pro každého z nich a zda se při ní oba cítí svobodně a dobře.
Pro člověka, který má častěji chuť, může odmítnutí časem znamenat něco většího než konec jednoho večera. Může v něm slyšet, že partnera přestal přitahovat. Člověk s menší chutí si zase někdy připadá, jako by měl za úkol druhého opakovaně ujišťovat vlastním tělem. Takový tlak se může objevit i ve vztahu, kde se oba mají rádi. Je ale důležité, aby každý mohl odmítnout bez trestu či dalšího naléhání.
Co se dá slyšet mimo ložnici
Jeden možná postrádá pocit, že se na něj někdo těší. Druhému chybí pohlazení, při kterém se nemusí rozhodovat o sexu. Někdy spolu lidé dlouho mluví jen v okamžiku, kdy je potřeba dát jednoznačnou odpověď. Když se podobný rozhovor odehraje v obyčejné chvíli mimo intimitu, může přinést slova pro obě zkušenosti. Nemusí hned skončit novou dohodou o frekvenci.
Při dlouhotrvajícím trápení nebo nepříjemné změně může mít místo zdravotní nebo odborná konzultace. Pomáhá rozlišit, co souvisí s tělesnými potížemi, okolnostmi a tím, jak spolu o tématu mluvíte. Už samotné porozumění tomu, že každý čeká od intimity trochu jiný pocit, často dá rozhovoru přesnější směr než počítání společných večerů.
