Ve všední den vedete tým a zvládáte i nepříjemné rozhovory. V neděli stačí, aby se dva sourozenci neshodli, a vy okamžitě vyprávíte vtip, který má situaci odlehčit. Teprve cestou domů vám dojde, že jste to vlastně vůbec nechtěli dělat. V některých rodinách má každý dlouho zavedený úkol a všichni poznají, kdy je načase, aby se ho ujal.
Staré očekávání může přežít změnu člověka
Možná jste doma bývali ten rozumný, protože někdo musel uklidnit mladší děti. Někdo jiný zůstal v pověsti člověka, který všechno dramatizuje. Tyto role vznikají mezi lidmi. Jeden něco dělá, ostatní na to začnou spoléhat a časem už stejný výkon očekávají dopředu. Ve chvíli, kdy se člověk začne chovat jinak, mohou se všichni kolem chvilku cítit zaskočeně.
Občas stačí poznámka „Ty jsi přece vždycky uměl ostatní rozveselit“. Zdánlivě je milá a může vám skutečně připomínat dobrou vlastnost. Zároveň má v dané chvíli účinek žádosti, abyste zase převzali určitou práci. Rozdíl poznáte spíš podle vlastního prostoru odmítnout než podle toho, jestli věta na první poslech zní laskavě.
Když se stará role týkala držení rodiny pohromadě, může změna vyvolat i výčitky. To ještě neříká, že bez vás ostatní svůj rozhovor opravdu nezvládnou.
Dospělý vztah si někdy hledá nový rytmus
Nemusíte se od rodiny úplně vzdálit, abyste mohli některou roli změnit. U společného stolu si třeba dovolíte nevyplnit první nepříjemné ticho. V jiném případě pomůže potkat se se sourozencem jen ve dvou, protože mimo známé publikum se vám povídá jinak. Malá změna může ukázat, že staré rozdělení úloh neplatí stejně silně v každém prostředí.
Někdy ostatní člověku změnu dlouho nevěří. Spoléhají na někoho, koho znali před deseti lety. Možná se k vám časem začnou vztahovat jinak a možná u společných obědů některé poznámky ještě zůstanou. Je užitečné rozpoznat, kdy se právě rozhodujete, jestli chcete zasáhnout, a kdy si vás rodina jen přivolala do práce, kterou vám kdysi beze slov přidělila. Vědomí rozdílu může ulevit i tam, kde se zvyk nezmění hned.
