Nový byt je tišší, do práce jezdíš kratší cestou a s odstupem pořád rozumíš, proč ses přestěhoval. Občas tě ale v neděli přepadne stesk po staré ulici. Byla tam pekárna a soused, kterého jsi potkával, když šel se psem. Pocit se někdy ozve ve tvaru otázky, jestli to celé nebyla chyba. V té otázce ale můžou být dvě různé věci.
Litovat ztráty lze i u volby, kterou bys zopakoval
Při rozhodování zpravidla něco získáme a o něco přijdeme. Výsledek se může ukázat jako dobrý v tom, na čem nám záleželo nejvíc, a stále může mít svoji cenu. Pokud se ti v novém bytě lépe spí, pořád ti může chybět starý pocit sousedství. Stesk v takové chvíli především vypovídá o tom, že předchozí život obsahoval něco důležitého.
Jiná otázka je, jestli rozhodnutí tehdy vycházelo z rozumných podkladů. Užitečné je rozlišit, co jsi o bytech věděl, které podmínky jsi potřeboval splnit a co bylo možné zjistit až později. Při zpětném pohledu máme k dispozici informace, které při rozhodování ještě nebyly na stole. Proto dnes můžou působit jako věci, jež nám měly být jasné už tehdy.
Co je potřeba řešit dnes, je další samostatná věc
Některé důsledky jsou nečekané a vyžadují úpravu. Možná v novém místě potřebuješ najít někoho, koho můžeš potkat bez domlouvání týden předem, nebo ti pořád dává smysl občas do staré ulice zajet. Žádný takový krok nemusí hned odpovídat na celou otázku, jestli bylo stěhování správné. Může reagovat na konkrétní věc, která ti v současnosti schází.
Navíc se můžou projevit změny, které při samotném stěhování zůstaly stranou. Zpočátku člověk řeší krabice, cestu do práce a smlouvy. Teprve když se provoz usadí, všimne si, kdo mu v běžném týdnu chybí. Taková zkušenost může mít vlastní řešení, i když by rozhodnutí o bydlení udělal znovu stejně.
Vzpomínka na pekárnu má svou váhu, i když by ses do předchozího bytu nevrátil. Rozhodnutí člověka posune do nových podmínek. Pocity k tomu, co zůstalo za ním, se můžou měnit vlastním tempem.
