Na nádraží čekáš na někoho blízkého. Před chvílí sis ještě v hlavě přehrával nepříjemný telefonát. Když se přivítáte, na moment se přestaneš snažit vymyslet odpověď, kterou jsi měl říct. Objetí má v tu chvíli docela konkrétní význam. Jsi s někým, s kým můžeš na chvíli přestat vysvětlovat, co se děje.
Pod označením doteková terapie se ovšem nabízejí dost rozdílné věci. Někde tím myslí masáž, jinde práci s tělem a někde metodu, při níž se ruce pohybují nad tělem. Když pak výzkumníci napíšou, že zkoumali účinek doteku, stojí za to vědět, čeho se účastníci skutečně dotýkali, kdo u toho byl a co se vůbec měřilo.
Co je po objetí vidět v laboratoři a co člověk cítí
V experimentu z roku 2021 podstoupilo 159 zdravých dospělých ve věku 18 až 35 let standardizovanou sociální zátěž, jejíž součástí bylo vystoupení a počítání před hodnotiteli. Výzkumníci je náhodně rozdělili do podmínek, v nichž před zátěží přijali krátké objetí, uklidňujícím způsobem se dotkli vlastního těla nebo ve srovnávací skupině skládali papírové letadlo. V obou skupinách s dotekem měli účastníci po zátěži nižší hladiny kortizolu ve slinách než lidé ve srovnávací skupině. V srdečním tepu ani v tom, jak silný stres lidé sami popsali, se skupiny průkazně nelišily.
Tohle rozlišení je užitečné i mimo laboratoř. Kortizol dává informaci o jedné části tělesné reakce. Když se jeho hodnoty v experimentu pohnou, lidé se ve stejnou chvíli nemusejí cítit o poznání klidnější. A krátké setkání s vyškolenou osobou během výzkumu vypovídá o jiné situaci než známé objetí na nádraží. V běžném životě je součástí zážitku i vztah s člověkem, který tě vítá.
Výzkum se pokusil podívat také mimo laboratoř. Tým zveřejňující v PLOS ONE se 404 dospělých po 14 večerů ptal na mezilidské konflikty, objetí a náladu. Ve dnech s konfliktem souviselo přijaté objetí s mírnějším zhoršením nálady. Výzkumníci ovšem objetí nikomu nepřidělovali. Mohli mít ve svém okolí také více podpory v jiných podobách, kterou výzkumníci nemohli plně oddělit. Z takového výsledku se dá vyčíst něco o společném výskytu objetí a nálady v běžném týdnu, ale jen těžko přesný podíl samotného kontaktu.
Co si představit pod dotekovou terapií
Systematický přehled v Nature Human Behaviour z roku 2024 shrnul studie o více než dvanácti tisících účastnících. Do statistického souhrnu zařadil 137 studií a dalších 75 zahrnul do širšího přehledu. Vedle masáží dospělých se v takovém souboru objevuje třeba kontakt kůže na kůži u novorozenců. V části studií s dospělými vyšly příznivě výsledky pro bolest nebo pocity úzkosti. Souhrnný výsledek stojí na různých typech kontaktu a skupinách lidí. Navíc při masáži člověk obvykle ví, že ji dostává, a do výsledku může vstupovat očekávání i to, jak na něj působí prostředí.
U masáže má smysl vědět předem, jaký tlak a které oblasti těla připadají v úvahu. Americké centrum NCCIH uvádí, že závažné nežádoucí účinky jsou vzácné a v některých popsaných případech souvisely s velmi důraznou masáží nebo se zvýšenou zranitelností člověka. Jestli máš zdravotní problém nebo tě něco bolí, záleží na volbě vhodného postupu a na tom, co o svém stavu řekneš předem. Příjemný tlak poznáš nejlíp ty. I uprostřed masáže se dá říct, že už ti nevyhovuje.
Existuje také konkrétní metoda zvaná Therapeutic Touch, která předpokládá, že její praktik dokáže vnímat energetické pole člověka. Jednoduchý zaslepený pokus publikovaný v JAMA nechal praktiky určit, nad kterou z jejich rukou je ruka výzkumnice, aniž na ni viděli. Správně odpověděli ve 44 % z 280 pokusů, tedy bez prokázané schopnosti rozlišit přítomnost ruky nad úroveň náhody. Výsledek se týká testované schopnosti vnímat pole. O tom, jak může člověku prospívat pozornost, klid nebo běžný fyzický kontakt, vypovídají jiné studie.
Doma je nejpřesnější otázka často obyčejné „Chceš obejmout?“ Někdy má člověk po těžké zprávě chuť opřít se o něčí rameno. Jindy ocení, když si k němu někdo sedne a nechá mezi nimi kousek místa. O tom, jaká pomoc je v tu chvíli příjemná, je dobré nechat rozhodnout toho, kdo ji má přijmout.
