Ještě před měsícem jste s kolegy chodili na oběd a společně si stěžovali, že nikdo neřekl, kdo má změnu projektu schválit. Dnes byste to měli říct vy. Dostali jste novou odpovědnost, ale nikdo vám nevysvětlil, které otázky smíte rozhodnout a kdy se musíte zeptat nadřízeného. Při každém vstupu do hovoru váháte déle než dřív, přestože svou práci znáte.
Mění se postavení mezi lidmi
V nové roli můžete mít úplně stejné schopnosti jako včera a úplně jiný důvod, proč jste nervózní. Pokud vedete bývalé kolegy, záleží vám na vztazích, které jste spolu měli, a zároveň se mění, co po vás mohou chtít. Když někomu vrátíte práci, kterou byste mu dříve sami pomohli dokončit, může vám připadat, že se chováte nepřátelsky. Jemu přitom stačí jasné vysvětlení, co je potřeba změnit a kdo nakonec rozhodne.
Ve vyšší nebo odlišné pozici se taky může zvětšit počet lidí, jejichž očekávání se střetávají. Jeden chce rychlost, druhý důkladnost a tým potřebuje vědět, který z požadavků platí dnes. Pocit, že si svou pozici musíte zasloužit tím, že okamžitě vyhovíte všem, přidává ještě další tlak. Přitom právě předávání protichůdných očekávání bývá součástí změny role.
O konkrétní odpovědnosti má smysl mluvit i při předávání staré práce, jinak vám mohou zůstat oba soubory povinností.
Rozhodnout se dá až ve chvíli, kdy víte o čem
Někdy nejvíc uklidní velmi věcná informace. Tuhle zakázku může vedoucí týmu odmítnout. Změnu rozpočtu už musí potvrdit někdo jiný. U nového procesu teprve zjišťujeme, kdo ho má na starosti. Získat takové odpovědi je užitečnější než doufat, že se člověk během prvního týdne naučí působit dostatečně sebejistě.
Nová role může po určitou dobu znamenat i ztrátu pohodlí, které jste měli mezi bývalými kolegy. Zároveň nemusíte úplně měnit způsob, jak s lidmi mluvíte. Když se očekávání pojmenují a během několika týdnů ověří v praxi, začne být lépe vidět, jestli obavy ustupují s rostoucí zkušeností, nebo jestli se dál snažíte naplnit požadavky, které si na pracovišti odporují.
