V dokumentu přistane poznámka „Ještě se k tomu vraťme“. Neříká se v ní, co přesně je špatně, a schůzka bude až ve čtvrtek. V hlavě se vám zatím přehrají tři možné chyby, poslední rozhovor s vedoucí a případný odchod z firmy. To, co druhý člověk napsal během několika vteřin, vám zabere zbytek odpoledne.
Nejasná věta nechává hodně místa pro staré zkušenosti
Když vás v minulé práci kritizovali před ostatními nebo se důležité věci dlouho neříkaly přímo, snadno čekáte totéž od nového týmu. Někdy také reagujete na něco, co se opravdu děje dnes. Vedoucí dává zpětnou vazbu úsečně a na vyjasnění není prostor. Obava má pak vedle vašich zkušeností i současnou příčinu. Proto stojí za to sledovat, jak bývají připomínky konkrétní a co po nich obvykle následuje.
Dobrá zpětná vazba popisuje určitou část práce a výsledek, který se od ní čeká. Jinak se přijímá věta „V nabídce chybí termín dodání“ a jinak „Ty to vždycky nějak pokazíš“. Když se dozvíte jen druhou, zůstává vám spíš hodnocení vlastní osoby než informace o tom, co v práci upravit. Ve čtvrtek pak možná nemáte objasňovat jenom svou chybu. Můžete taky chtít přesněji vědět, co po vás druhá strana požaduje.
Někdy nejvíc chybí věcná informace o tom, čeho se rozhovor týká.
Čekání na rozhovor vytváří vlastní příběh
Dva dny mezi zprávou a schůzkou se snadno naplní odhady. Pokud vedoucí nakonec řeší jen chybějící tabulku, byla ta úzkost pořád skutečná. Její intenzita však neříkala, jak závažná bude připomínka. Zpětně může být zajímavé právě to, jak malá zpráva zaplnila prostor, který jí nikdo nepřisoudil.
V opačném případě může rozhovor opravdu otevřít nepříjemnou změnu. I tam pomůže vědět, jakou informaci už máte a na co se teprve ptáte. Soukromý odhad je něco jiného než konkrétní zpráva z práce. Když se obavy opakují i po čitelných, respektujících rozhovorech, můžete je probrat s odborníkem. Pokud se připomínky pravidelně mění v ponižování, zaslouží si pozornost i způsob zacházení s lidmi na pracovišti.
