Večer je doma klid, ale jakmile se blíží spaní, člověk znejistí. Minulou noc se probudil vyděšený a dlouho nemohl znovu usnout. Ráno si pamatoval část snu, hlavně však pocit, že mu v tu chvíli skutečně něco hrozilo. Další večer se obava ze snu stane jedním z důvodů, proč se mu do postele nechce, přestože je unavený.
Noc může být těžká víc než jedním způsobem
Po traumatické události se mohou objevit noční můry, opakované probouzení, obtížné usínání nebo velká ostražitost. Sen někdy připomíná to, co člověk zažil. Jindy má jiné obrazy a známý pocit ohrožení. Těžké sny přitom mohou existovat samostatně a mít různé souvislosti. Samotné téma snu neumožňuje určit, jestli jde o PTSD nebo jinou příčinu.
Strach z další noci může mít vlastní dopad. Člověk odkládá chvíli, kdy půjde spát, a ve dne se hůř soustředí. Když je dlouho nevyspalý, může být obtížnější zvládat i věci, které původně s událostí přímo nesouvisely. Pro něj i blízké je pak užitečné rozlišit, jaká část trápení probíhá během snu a co se děje před ním a po něm.
Při posouzení se řeší spánek jako celek
Odborník může zjišťovat, co se děje při probouzení, jak často se situace opakuje, jak dlouho trvá a jak zasahuje do fungování. Vedle následků těžké události mají význam i jiné poruchy spánku, zdravotní stav, užívané látky a léky. Noční můry a noční děsy například nejsou totéž. Někdy se za povrchně podobným probuzením skrývají zkušenosti, které se liší v tom, co si člověk pamatuje a jak se během něj chová.
Pokud se noci opakovaně mění v čekání na další nepříjemný zážitek, lze je probrat s lékařem nebo odborníkem na duševní zdraví. K rozhovoru nemusí mít člověk připravený celý příběh události ani výklad snu. Vlastní význam má už prostá informace, že se kvůli spánku začal bát i odpoledne, kdy se noc teprve blíží.
