Na stejný druh ohrožení mohou dva lidé reagovat velmi odlišně. Jeden má především potíže s připomínkami události a dlouho se jí snaží vyhnout. Jiného vedle podobných reakcí provází hluboký stud, obtíže s regulací emocí a velká nejistota v blízkosti lidí. Právě souběh těchto oblastí pomáhá pochopit, proč v mezinárodní klasifikaci existuje také komplexní posttraumatická stresová porucha.
Co k posttraumatickým příznakům přibývá
MKN 11 rozlišuje PTSD a komplexní PTSD. U obou jsou důležité příznaky, jako je znovuprožívání těžké události s pocitem její přítomnosti, vyhýbání se připomínkám a přetrvávající vnímání ohrožení. U komplexní PTSD se zároveň posuzují výrazné potíže s regulací emocí, dlouhodobě negativní pohled na sebe a obtíže v blízkých vztazích. Patří k tomu také dopad na život člověka.
V běžných situacích se mohou tyto oblasti vzájemně dotýkat. I neutrální poznámka ve vztahu může u někoho rychle otevřít pocit, že je špatný nebo že o něj druhý přestává stát. Jindy se při větším napětí člověk od lidí stáhne, protože má s blízkostí spojené zkušenosti, o nichž okolí nic neví. Jeden podobný prožitek ale není vlastní pouze komplexní PTSD. Důležitý je celkový vzorec a jeho souvislosti.
Typ události neurčuje diagnózu sám
Komplexní PTSD se může objevit po dlouhodobém nebo opakovaném ohrožení, zvlášť když z něj bylo obtížné uniknout. Průběh se však neodvozuje jen z délky nebo druhu zkušenosti. Lidé mohou mít po podobných událostech odlišné následky a někteří nesplní podmínky žádné z těchto diagnóz. Jiné obtíže mohou mít vlastní vysvětlení nebo se s posttraumatickými potížemi potkat.
Odborný rozhovor se může věnovat tomu, jak spolu prožitek, vzpomínky, emoce a vztahy souvisejí v životě konkrétního člověka. Posouzení potřebuje čas a může zohlednit i jeho současné bezpečí. Význam termínu je v tom, že pomáhá popsat souběh několika obtížných oblastí. Z osobní minulosti samotné se však nedá předem odvodit, jakou zkušenost dnes člověk má nebo jakou péči bude potřebovat.
