Po požáru se nejdřív řeší, kde bude rodina bydlet, jak vyřídit doklady a komu oznámit změnu. V kalendáři je tolik věcí, že si člověk nejvíc všímá únavy. O pár měsíců později už jsou hlavní záležitosti vyřešené, ale při vůni kouře se objeví tak silný strach, že ho překvapí. Může mít pocit, že podle času už by se měl dávno cítit jinak.
Potíže se nemusí projevit všechny najednou
Po těžké zkušenosti se mohou některé projevy objevit brzy, jiné zřetelněji až později. Člověk někdy zpětně zjistí, že špatně spal už od začátku, ale v té době to pokládal za přirozený důsledek praktických starostí. Teprve v klidnějších týdnech si všiml, že jeho pozornost pořád velmi rychle reaguje na zvuky nebo situace, které mu událost něčím připomínají.
Některé připomínky se dají očekávat, třeba výročí nebo návrat na místo, kde se věc stala. Jiné přijdou nenápadně, v počasí, ve zprávách nebo v příběhu někoho dalšího. Znovu silná reakce může znamenat krátké zhoršení a pak ustoupit. Jindy přetrvává nebo se pojí s dalšími změnami. Kalendářní odstup sám neříká, jestli se člověk zotavuje obvyklým způsobem ani co jeho prožitky vysvětluje.
Časový průběh je při posouzení užitečný
Odborníka může zajímat, co se objevovalo od začátku, co se přidalo později a nakolik se změnily běžné činnosti. Pozdní zhoršení nemusí mít jen jednu příčinu. Může přijít nová náročná situace, zdravotní potíže nebo změna prostředí, která staré obavy zesílí. V odborném rozhovoru se bere v úvahu i možnost, že se prožitek člověka nevejde do žádné předem dané časové osy.
Přetrvávající nebo výrazně omezující potíže lze probrat s odborníkem, i když od události uběhla dlouhá doba. Nejde o hodnocení, zda se člověk už měl se vším vypořádat. Důležitější je, jak mu je dnes. Nečekaná síla jedné připomínky může být začátkem rozhovoru o změnách, které dřív v praktických starostech nebylo možné dobře vidět.
