Člověk vypráví o nedělní hádce a v půlce věty ztiší hlas. Gestalt terapeut si toho může všimnout a zeptat se, co se právě děje. Klient možná zaznamená napětí v ramenou, možná jen přemýšlí, jestli chce pokračovat. Práce se na chvíli přesune od popisu neděle k tomu, jak ji člověk prožívá, když o ní ve středu mluví.
Co znamená pozornost k přítomnosti
V Gestalt terapii má důležité místo uvědomování toho, co člověk právě vnímá, cítí a dělá v kontaktu s okolím. Někdy je to pohyb, jindy výběr slov nebo očekávání, jak druhý člověk odpoví. Smysl není v tom přikládat každému gestu skrytý význam. Terapeut nabízí pozorování a klient může říct, jak mu dává smysl, případně že má úplně jiné vysvětlení.
Zájem o přítomnost nevylučuje minulost. Na starší události se lze dívat přes to, jak se jejich ozvěna ukazuje dnes. Někdo třeba vypráví o dávné zkušenosti s odmítnutím a přitom si všimne, že ani v ordinaci nedokáže požádat, aby se rozhovor na chvíli zastavil. Tím se minulá zkušenost může stát součástí toho, čemu obě strany rozumějí v přítomném setkání.
Změnu pozornosti lze nabídnout i obyčejnou otázkou, jestli si klient teď všímá stejného pocitu jako během hádky.
K čemu mohou sloužit zážitkové postupy
Někteří Gestalt terapeuti navrhují práci s určitým prožitkem, představou nebo způsobem vyjádření. Může jít například o to, že místo popisu, co chtěl člověk říct, se při sezení věnuje pozornost tomu, jak by ta věta zněla. Podoba se liší podle terapeuta a situace. Dohoda o tom, co je přijatelné, má být součástí práce.
Když klient říká „O té hádce chci zatím mluvit jen věcně“, je to podstatná informace. Přítomnost zahrnuje i hranici, kterou teď dokáže vyslovit. V dobrém rozhovoru tak přestane být nutné vybírat mezi starým příběhem a tím, co se děje dnes. Je možné vnímat obojí a zůstat přitom u takového tempa, které člověku pomáhá mluvit.
