V pondělí ráno si vybavíš sen tak dobře, že ho dokážeš vyprávět od první scény. V úterý ti z něj zůstane jen pocit, že se odehrával někde v nádražní hale. To, co ráno přineseš ze spánku, závisí mimo jiné na tom, v jaké chvíli ses probudil a jestli se vzpomínka udržela dost dlouho na to, aby ses k ní mohl vrátit.
Noc má vlastní sled různých stavů
Spánek se obvykle dělí na REM a NREM. V NREM spánku se rozlišují tři fáze, od přechodu do spánku po hluboký spánek s typickou pomalou aktivitou mozku. REM má odlišný obraz mozkové aktivity a jméno získal podle rychlých pohybů očí. Během noci se tyto stavy obvykle střídají v opakujících se cyklech. Jejich délka a zastoupení jednotlivých fází se mění. Hlubokého spánku bývá víc v první části noci, delší období REM se obvykle objevují později.
U každého člověka i každé noci může být průběh trochu jiný. Záleží například na věku, délce noci a okolnostech, které spánek přerušují. Jednoduchý diagram proto zobrazuje obvyklou podobu, nikoli přesný scénář toho, jak má vypadat noc každého člověka.
Sen se může objevit ve více fázích
Když výzkumníci probouzejí lidi během různých fází, dostávají popisy snů z REM i NREM spánku. Podoba a četnost těchto zpráv se mohou lišit. Vzpomínka na živý sen tedy sama nestačí k tomu, aby člověk přesně určil fázi, z níž se probudil. Výzkum navíc vychází z toho, co lidé po probuzení dokážou popsat, a to se může lišit od toho, co během spánku skutečně prožívali.
Vlastní sen se někdy rychle vytratí, jakmile člověk rozsvítí, odpoví na zprávu nebo začne chystat snídani. To může vysvětlit rozdíl mezi dvěma rány, aniž by se jejich celé noci musely zásadně lišit. Vzpomínka říká, jakou část noci si umíš vybavit. O stavbě spánku přitom nejlépe mluví měření, které sleduje celou noc.
