S prvním partnerem sis dlouho netroufal říct, že tě některé věci štvou. Když přišel druhý, říkal sis, že tentokrát to bude jiné. A pak ses jednoho dne při rozhovoru o společné dovolené znovu přistihl u věty „Mně je to jedno, vyber to ty“. Dovolená ti přitom vůbec jedno nebyla.
Co přesně se vrací
Pod jedním názvem „stejný vztah“ se může schovat několik věcí. Někdo si opakovaně vybírá partnery, kteří chtějí méně blízkosti než on. Jiný se v různých vztazích pokaždé rychle ujme organizování všeho, protože mu dává větší jistotu mít přehled. A někdo mlčí pokaždé, když se bojí, že za obyčejnou prosbu přijde nepříjemná reakce. Jednotlivé situace mají podobný výsledek, ale vedou k němu různými cestami.
Vztahové zkušenosti se utvářejí dlouho a mění se i podle toho, s kým zrovna žijeme. Člověk, který se vedle jednoho partnera těžko ozývá, dokáže s jiným mluvit přímo. Vliv má i období, ve kterém se setkají. Když je jeden bez práce a závisí na druhém v otázce bydlení, může pro něj mít stejná hádka úplně jinou váhu.
Všimnout si svého podílu dává prostor k rozhodování
Někdy až s odstupem uvidíš chvíli, v níž jsi mohl něco říct, ale čekal jsi, že to druhý pochopí sám. Porozumění takové reakci může přinést úlevu. Třeba zjistíš, že vyhýbat se střetu pro tebe kdysi dávalo dobrý smysl, protože dřív vedl k výsměchu nebo tichu na několik dní. Na novém místě nemusí mít pokaždé stejný výsledek.
Svůj podíl má každý tam, kde může svobodně jednat. Když tě druhý opakovaně ponižuje nebo se bojíš jeho reakce, odpovědnost za jeho chování mu pořád patří. Rozpoznat vlastní vzorec v takové situaci může znamenat všimnout si, jak dlouho jsi o strachu nikomu nepověděl. V bezpečném vztahu zase může zaznít obyčejná nová věta. „Letos bych vážně chtěl k vodě.“
