Dítě ví, že v pátek přijde někdo na návštěvu. Vy víte, že to může být člověk, se kterým si dovedete představit několik dalších let. Rozdíl mezi těmito dvěma pohledy bývá zásadní. Pro vás se do jednoho odpoledne vejde výsledek dlouhého rozhodování. Pro dítě je to první setkání s někým, jehož budoucí místo v rodině zatím nezná.
Setkání může zůstat docela obyčejné
Představení nového partnera nemusí rovnou znamenat společný víkend ani oznámení velkých plánů. Pro některé děti je snesitelnější krátká činnost, která má vlastní průběh, třeba procházka nebo odpoledne na místě, které už znají. Dítě pak nemusí stále přemýšlet, jak se má v novém vztahu tvářit. Může si prostě všimnout, jak mu s člověkem je.
Neexistuje jeden správný počet měsíců, po kterých setkání dává smysl každé rodině. Záleží na vývoji partnerského vztahu, dosavadních změnách v životě dítěte a na tom, jakou roli má nový člověk skutečně mít. Jedna návštěva v parku má jiné důsledky než časté přespávání nebo stěhování. Dítě může být zvědavé na setkání a současně potřebovat mnohem delší čas na změny doma.
U dítěte, které zrovna mění bydliště nebo školu, může už jedno nové setkání představovat další velký nárok.
První dojem se nemusí hned proměnit v rodinnou roli
Jestli se nová dvojice dobře bavila a dítě skoro nepromluvilo, neznamená to, že se celý pokus nepovedl. Po setkání někdy potřebuje možnost vrátit se do běžného dne, aniž z jeho názoru dospělí okamžitě dělají výsledek. Pro některé děti je důležitá věta, že mohou mít k novému člověku vlastní vztah a nemusí přestat mít rády nikoho z dosavadní rodiny.
Pro partnera bývá zase užitečné vědět, co od něj skutečně čekáte. Přijít na návštěvu je něco jiného než vyžadovat od dítěte chování, ke kterému jste se doma dopracovávali roky. Při dalších setkáních začne být vidět, jaké tempo vyhovuje všem. První odpoledne má splnit malý úkol. Umožnit třem lidem potkat se bez dojmu, že do večera musí vědět, jaká rodina z nich vznikne.
