Ráno prší a do kanceláře přijdeš s mokrými nohavicemi. Tramvaj měla zpoždění, cestou jsi nestihl snídani a při prvním hovoru máš na lidi méně trpělivosti než obvykle. Kolega se na ten samý déšť těšil. Po týdnu v rozpáleném bytě konečně spal s otevřeným oknem. Když oba večer řeknete, že vám počasí změnilo náladu, mluvíte o různých zkušenostech se stejnou oblohou.
Za obvyklou otázkou, jestli počasí působí na psychiku, se schovává ještě jedna. Co přesně si pod počasím představujeme? Jednotlivá přeháňka, několik tropických nocí a délka dne v prosinci představují dost odlišné okolnosti. Každou z nich vědci zkoumají jiným způsobem.
Běžný déšť může vypadat úplně jinak z okna a z tramvaje
Ve studii publikované v roce 2008 si 1 233 lidí vedlo internetový deník nálady. Výzkumníci záznamy propojili s údaji z meteorologických stanic a zkoumali mimo jiné teplotu, vítr, sluneční svit a srážky. Určité souvislosti našli, ale průměrný vliv počasí na náladu byl v jejich datech malý. Pod společným výsledkem se skrývaly rozdíly mezi lidmi. Jedno číslo tedy nevystihne, jestli právě tobě den s větrem připadá osvěžující, nebo tě unavuje.
Další výzkum, který spojil dvě pozorovací studie a experiment s časem venku, ukázal, proč může záležet i na roční době. U 605 účastníků celkem souviselo teplejší počasí na jaře s lepší náladou hlavně při delším pobytu venku. V jiných částech roku stejný vzorec autoři nenašli a v létě se vyšší teploty v jejich datech pojily s horší náladou. Z takového zjištění se nedá odvodit optimální teplota pro všechny. Pomáhá ale vysvětlit, proč teplé odpoledne po zimě představuje jinou zkušenost než třetí červencový den bez možnosti se ochladit.
Při pohledu na vlastní den bývá užitečné všimnout si toho, co se spolu s počasím změnilo. Déšť mohl zrušit plán, kvůli kterému ses chtěl potkat s kamarády. Nebo ti konečně poskytl dobrý důvod odložit něco, co se ti už dlouho nechtělo dělat. Při větrném dni se někdo méně hýbe venku, jiný si právě díky němu dopřeje svoji oblíbenou procházku. Předpověď zachytí vítr. To, jak zapadl do tvého dne, už ukáže až obyčejná vzpomínka na odpoledne.
Kdy víc vypovídají horké noci a délka dne
V horku může psychickou pohodu ovlivnit i přerušený nebo kratší spánek. Studie z roku 2022 propojila přes sedm milionů záznamů z náramků ve 68 zemích s místní teplotou. S teplejšími nocemi se v datech zkracoval spánek, zejména proto, že se posouval jeho začátek. Šlo o záznamy od lidí používajících konkrétní typ zařízení, takže z nich nelze přesně určit, jak zareaguje každý člověk. Přesto nabízejí docela všední vysvětlení, proč se po noci v rozpáleném pokoji někdo ráno hůř soustředí a má méně trpělivosti.
Při vlnách veder se výzkumníci dívají také na využívání zdravotní péče. Přehled z roku 2023 zahrnul 114 studií o teplotě a duševním zdraví. Ve společné analýze tří studií byl výskyt návštěv nemocnice nebo hospitalizací kvůli duševním potížím během vln veder přibližně o desetinu vyšší než v obdobích bez vlny veder. Jde o souvislost v populaci a výsledky závisí mimo jiné na vymezení vlny veder a na tom, jak se v daném místě lidé mohou před horkem chránit. Číslo nepředpovídá riziko konkrétního člověka podle zítřejšího maxima.
Krátký zimní den je další příběh. Délka denního světla se přes rok mění bez ohledu na to, jestli je právě zataženo. U deprese se sezónním průběhem je důležitý vzorec potíží, který se vrací ve stejné části roku a zasahuje do běžného fungování. Pokud se spolu s únavou po delší dobu drží také ztráta zájmu o věci, na kterých ti jindy záleží, stojí za to o tom mluvit s lékařem nebo odborníkem na duševní zdraví. Pro takový rozhovor je cennější, jak se ti v posledních týdnech spí, pracuje a žije mezi lidmi, než počet deštivých dnů v kalendáři.
